Intelektuálové

15. 4. 2010 13:47

 

Paul Johnson

Intelektuálové

 

 

Jedná se o zajímavou knihu, na kterou jsem narazila na základě doporučení pro předmět Filosofická antropologie. Probírali jsme existencialismus. Ale ať se dostanu k jádru pudla…

Autor (novinář) v této knize předkládá obrazy životů nejvýznamnějších intelektuálů, kteří ovlivňovali evropské myšlení měrou nejvyšší.

 

Jako první vás v knize uvítá osud Jeana Jacquese Rousseaua. Mohlo by se zdát,
že takový velikán, který napsal jednu z nejvýznamnějších knih pojednávající o filosofii výchovy (Emil, čili o výchově), bude vzorným otcem a manželem. Bohužel opak je pravdou. Tento muž nikdy nebyl ženatý. Jeho životní družka, která mu porodila celkem čtyři děti, byla spíše jeho dlouhodobou milenkou, ošetřovatelkou a hospodyní, než člověkem, který by si zasloužil úctu nebo pozornost. Co se týče Rousseauových dětí, všechny skončily krátce po narození v sirotčinci, kde pravděpodobně následkem špatné péče (dětská úmrtnost byla v těchto zařízeních obrovská) brzy zemřely. Prvnímu dítěti se však dostalo výsady, bylo mu dáno jméno. Ostatní děti už takovou péčí zahrnuty nebyly.

Další zajímavou stránkou R. života a osobnosti byl jeho vztah k přátelům (dají-li se tak nazvat lidé, které R. využíval a finančně „vycucával“). Přátelství neměla obvykle dlouhého trvání a často končila v záplavě ostrých slov, kterými R. stvrzoval, že tito lidé byli tím nejhorším co ho v životě potkalo. Naopak nikdy nezapomněl zdůraznit, že on sám je naprosto bezúhonný. Dával si záležet na tom, aby bylo jasné, že je člověkem, který tím že si nechává posloužit od jiných, vlastně sám prokazuje obrovské milosrdenství…

Ptáte se co mohlo vést člověka jako byl Rousseau k takovým činům? Více v 1. kapitole na str. 9 – 36. ;)

Další jméno z dlouhé řady, které bych tu chtěla zmínit, je Jaen-Paul Sartre. Je zajímavé, jak jsou některé vzorce chování nápadně časté v tomto výběru intelektuální elity. Satre nebyl podle Johnsona případ filosofa, který by si zasluhoval úctu, nebo obdiv. I když já sama existencialismu holduji, a imperativ typu „Veď svůj život a rozhoduj o něm!“ považuji za své osobní krédo, po přečtení kapitoly věnované Sartrovi jsem byla nucena se vážně zamyslet nad tím, koho že to přes pomyslný časový most nechávám ovlivňovat své názory a postoje.

Jen v kostce: Satrův život byl naplněn povolnými studentkami, barbituráty, alkoholem, obrovskými sumami peněz, které dokázal rozházet,  a nestálostí vlastních názorů (…hlavně politických. Jeho sympatie s Komunistickou stranou vyvolávají přinejmenším otázku po duševním zdraví a psychické integritě osobnosti…).

Stejně jako měl Rousseau svou Therése, měl i Sartre svou celoživotní milenku, hospodyni a posluhovačku. Byla jí Simone de Beauvoirová, která může sloužit za odstrašující příklad ženy, která, ač sama velmi inteligentní a schopná, nechá ze sebe udělat loutku v rukou člověka, který na mezilidské úrovni ovládá jediné umění – zneužívání důvěry a citů jiných lidí.

Za zmínku by jistě stál i Karel Marx, který nikdy nepřišel do styku s dělnictvem (nepočítáme-li jeho služebnou, se kterou měl dítě a za celoživotní oddanost jí nikdy nedal ani pěťák. Ano! Jeho služebná byla snad jedinou dělnicí v historii 19. stol., která nedostával žádnou mzdu!). Hodně by se dalo napsat i o jeho velmi pozoruhodné, rádoby akademické práci na knihách, které byly plné falešných a překroucených citací…

Další z řady jmen, které si vzal P. Johnson „na paškál“ je P. B. Shelley, H. Ibsen, L. N. Tolstoj, E. Hemingway, Bertrand Russell a další.

Kniha svým výběrem „intelektuálních osudů“ a způsobem argumentace občas připomíná deníky typu Blesk a Aha!, ale snaží se tento dojem umenšit bohatým poznámkovým aparátem a odkazy na literaturu a zdroje, ze kterých autor těžil, takže výsledný dojem není zas tak špatný. Pikantnosti z této publikace by šlo zajisté dost dobře uplatnit při maturitě ze ZSV (komise se vždy ráda nechá probudit nějakými žhavými novinkami ;)), jinak může sloužit jako dobré kulturní zrcadlo. ;)

 

JOHNSON, Paul. Intelektuálové. 1. vyd. Praha: Návrat domů, 1995. 381 s. ISBN 80-85495-50-3.

 

Zobrazeno 1104×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio